V květnu letošního roku proběhla v Praze 3 na Žižkově montáž na české poměry unikátního věžového jeřábu s typovým označením Liebherr LH 250 EC-B 12 Litronic. Na základě požadavků zákazníka, demoliční společnosti TREPART s.r.o, ho na místo nasazení – do areálu bývalé Ústřední telekomunikační budovy – dodala včetně kvalifikované obsluhy firma KRANIMEX spol. s r.o., která se zabývá prodejem, pronájmem a servisem věžových jeřábů Liebherr.

Typ jeřábu bez špičky (tzv. „Flat Top“), do kterého se model Liebherr LH 250 EC-B 12 Litronic řadí, byl pořízen do půjčovny Kranimex speciálně kvůli této žižkovské zakázce. Jeřáb pomáhá při demoličních a sanačních pracích v areálu a nasazený zde bude nejméně do března příštího roku. Jeřáb je unikátní hned z několika důvodů.

Základní rysy jeřábu

Prvním specifikem je samotný typ stroje. Jedná se o jeden z vrcholných modelů kategorie EC-B, což znamená, že postrádá špičku s táhly na výložník.

Jeřáb bez špičky se pro tento projekt ukázal jako optimální řešení, a to hned z několika důvodů: je nákladově přijatelnější (vztyčení jeřábu se špičkou do požadované výšky by kladlo větší nároky na mobilní autojeřáby), není spojený s tolika omezeními (při vyšších výškách hrozí například křížení s paprsky operátorů) a v neposlední řadě má obecně lepší statické předpoklady. Zajímavá je rovněž funkce Litronic: při zvedání břemen je možné stroj přepnout do zvláštního režimu, ve kterém dojde k jednorázovému navýšení jeho nosnosti o 20 %. Tuto funkci lze využívat pouze v omezené míře; při její aktivaci se zpomalí rychlost jeřábu na 30 % původních hodnot, nicméně je to užitečný pomocník při potřebě manipulovat s těžšími břemeny.

Unikátní svou výškou

Liebherr LH 250 EC-B 12 je standardně dodáván s výškou pod hák 57,1 metrů¹⁾. V tomto případě bylo ale zapotřebí jeřáb vztyčit až do výšky 91,5 metrů, což je téměř dvojnásobek jeho obvyklých parametrů. U takové výšky spolupracují projektanti v Kranimexu se statikem přímo z továrny Liebherr v Biberachu. Ten na základě projektových požadavků spočítal, z jakých dílů se má jeřáb poskládat, aby splňoval požadavky na dosah a nosnost. Následně byla zvolena optimální konfigurace jeřábu. Jeřáb se pak na míru skládá z různých dílců (tzv. „věží“), v tomto případě jich je 18. Použité komponenty byly poskládány z různých zdrojů – část pocházela z vlastních skladových zásob firmy Kranimex, část byla vypůjčena od partnerských společností. Při takto projektované výšce musí být první základová věž větší a širší (typ 500); k montáži je potřeba i speciální přechodová věž (z šířky 500 na 256).

1) Ve variantě s ukotvením na portálu a s centrálním betonovým protizávažím.

Specifika ukotvení

Zajímavou kapitolou této realizace je ukotvení jeřábu v místě nasazení pomocí základových kotev. Tato metoda je spolu s metodou uložení na základové kříže (portály) s centrálním betonovým závažím nejběžnější způsob ukotvení věžových jeřábů. Výhodou základových kotev je menší náročnost na zabranou plochu na stavbě, což je dnes u řady staveb velké plus. Kotvy jsou také ideální volbou v případech, kdy je potřeba jeřáb postavit do velkých výšek a není jej možné z nějakého důvodu kotvit k objektu. Na Žižkově byly použity základové kotvy s typovým označením 24HC630FA (500HC) s roztečí 2,45 × 2,45 m, odpovídající rozměrům prvního z pěti věžových dílů (typ 24HC630TS-0580c).

Jelikož při tomto typu založení vznikají obrovské tahové síly (v tomto případě přes 10 000 kNm), vrtají se pod základ piloty. Je jich tu celkem pět, každá z nich má průměr 1,2 metru a jdou do hloubky 23 metrů. Piloty jsou nahoře ukončeny železobetonovým kvádrem o rozměrech 7 × 7 × 1,4 m s instalovanými základovými kotvami. Mimochodem – jejich umístění musí být velmi přesné, výšková tolerance vůči projektu je pouhý 1 mm. Když je základová deska s piloty hotová, musí být dílo řádně zkolaudováno statikem a stavbyvedoucím; teprve poté se začíná se samotnou montáží jeřábové konstrukce.

Montáž? „Skládačka“ pro pokročilé

Další výzvou pro dodavatele věžového jeřábu byla jeho montáž a samotná logistika. Do akce byly povolány mobilní jeřáby známé společnosti Hanyš – Jeřábnické práce, s.r.o.. Hlavním montážním strojem byl osminápravový „mastodont“ LIEBHERR LTM 1500-8.1 s udávanou nosností 500 tun. Další zajímavá fakta z konfigurace tohoto kolového jeřábu přidáváme: základní rameno s délkou 84 metrů, „křídlový“ kotevní systém (do tvaru Y), pří-hradový výložník s délkou 49 metrů (tzv. „Wippa“) a protizávaží o celkové hmotnosti 165 tun. Hlavnímu stroji sekundovaly dva pomocné mobilní jeřáby LIEBHERR LTM 1100-4.2.

Montáž věžového jeřábu trvala jeden pracovní týden. První den se montoval pouze hlavní mobilní jeřáb (pomocným mobilním jeřábem); druhý pomocný mobilní jeřáb mezitím skládal jednotlivé komponenty věžového jeřábu z návěsů kamionů. Následovalo sestavení výložníku o délce 55 metrů (provádí se na zemi, na vršek jeřábu se pak osazuje v celku), postupné postavení věže, dostrojení vrchní části jeřábu a poslední den bylo do výložníku nahoru usazeno protizávaží.

Technické parametry jeřábu

Další výbava na míru

Základní rysy jeřábu Liebherr LH 250 EC-B 12 jsme shrnuli v pasáži výše, podrobnější technické údaje pak uvádíme samostatně v tabulce mimo hlavní osu textu. Co ovšem rovněž stojí za pozornost, je zvláštní výbava jeřábu, montovaná na přání zákazníka. Společnosti Kranimex se osvědčil analogový kamerový systém, monitorující pojezd jeřábové kočky. Tento systém, fungující na bezdrátovém principu, je napájený energií z namontovaných solárních panelů. Na obrazovce v kabině má jeřábník k dispozici několik užitečných funkcí, včetně možnosti zvětšit si přenášený obraz. Systém se osvědčuje zejména všude tam, kde je členitý terén a bylo by obtížné spoléhat se pouze na instrukce vazače – signalisty.

Z dalších prvků dodatečné výbavy, montované k jeřábům Liebherr, stojí za zmínku antikolizní systém. Ten je nutnou výbavou v případech, kdy se na stavbě otáčí dva a více jeřábů nebo například při práci jeřábu nad kolejemi. Systém umí automaticky pohlídat, aby se výložník nepohyboval v předem definované zakázané zóně. V Praze na Žižkově nicméně tento systém nemusel být aktivovaný.

Pokud tedy pojedete v dohledné době v Praze okolo Žižkova a uvidíte na horizontu siluetu tohoto jeřábu, možná si na základě našeho článku vzpomenete, jaká má specifika a jak náročné bylo ho zde postavit.

Autor: Milan Olexa, Jan Rybář
Fotografie: Milan Olexa, archiv společnosti Kranimex a Jaroslav Bzenecký